Přemýšlíte o renovaci domu? Největším rizikem je neudělat nic.

Na českém trhu energetických úspor se díky štědré dotační podpoře dlouho vytvářel mylný dojem, že bez dotace se zateplení, fotovoltaika nebo tepelné čerpadlo ekonomicky nevyplatí. Není to tak, to už neplatí.

Dotace mohou návratnost investice urychlit, nejsou však jediným a nejdůležitějším důvodem, proč do těchto řešení jít. Tím hlavním je stále přísnější ekonomická realita a legislativa, o které se však moc nemluví.

O co se hraje? A jste stále ve hře?

Podstata celé věci je v tom, že vítězem není ten, kdo získá dotaci. Hraje se o to, kdo se připraví lépe na budoucnost dražších energií, vyšších distribučních poplatků, přísnější regulace a nové požadavky bank a finančního trhu.

Nové podmínky dotací NZÚ, zveřejněné letos v květnu, se z větší části transformovali na finanční nástroje. Ekonomika úsporných investic ale zůstává. Do celého přemýšlení dále vstupuje vzrůstající riziko energetických krizí a hledání způsobů, jak se před jejich dopady chránit, predikovat je a eliminovat.

Tlak na větší hospodárnost budov

Budovy budou pod stále větším rostoucím tlakem. Evropská unie počítá v rámci balíčku Fit for 55 s uhlíkovým zpoplatněním budov prostřednictvím systému ETS2, které má dopadnout na vlastníky už od roku 2027/2028. Více v našem článku: Fit for 55 | Evropský energetický plán do roku 2030, který ovlivní naše každodenní bydlení a dopravu.

Energetická nehospodárnost tak není pouze technickým problémem, ale je přímým finančním nákladem. Majitel nemovitosti s horším průkazem energetické náročnosti budovy bude zkrátka platit více, protože tento průkaz je jednoznačným a legislativně platným měřítkem, jakýmsi lakmusovým papírkem na nárůst nákladů způsobených nehospodárností.

A legislativa není jediný tlak. Zdražovat budou dál samotné energie a distribuční poplatky, které už dnes tvoří významnou část konečné ceny elektřiny. Z těchto důvodů dává kombinace fotovoltaiky a sdílení elektřiny na jednom odběrném místě stále větší smysl. Úspora totiž vzniká nejen na výrobě elektřiny, ale v celém řetězení odběru a distribuce. U tepelného čerpadla je zase klíčové, že snižuje závislost domu na stále dražším centrálním zásobování teplem.

Lepší energetický štítek budovy

Primárním cílovým efektem je snížení provozních nákladů, tedy šetření peněz za energie. Dalším neméně důležitým aspektem je lepší energetický štítek budovy. Štítek začíná nabývat na důležitosti u bank při poskytování úvěrů či refinancování a v budoucnu, i díky legislativě Fit for 55, bude jeho význam dále narůstat. Energetická kvalita nemovitosti se tak promění nejen v nižší účty, ale i ve výhodnější financování a vyšší tržní hodnotu bytů, příp. vyšší ceny pronájmů.

Hodnota nemovitosti je často a neprávem podceňovaný argument. Byt v domě, který má nižší náklady, lepší energetické zdraví a vyšší soběstačnost, tedy nižší závislost na budoucích regulacích, bude na trhu jednoduše cennější a vyhledávanější než byt v domě, který žádné renovace neudělal a stále vyčkává na „až pak“.

Případová studie instalace fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm na bytovém domě.

Zmíněný projekt byl realizován ve středních Čechách.

Data se mohou lišit v závislosti na klimatických podmínkách, koncepci projektu, výběru realizátora a chování uživatelů.

V případě aktuálně spuštěné podpory formou bezúročných úvěrů je dům schopen z těchto úspor financovat splátky jistiny (úroky a poplatky hradí stát) a zároveň si část úspor ponechat jako rezervu na ochranu před cenovou nestabilitou v energetice.

Závěrem je dobré si uvědomit to hlavní. Hrajeme o budoucnost už teď. Je žádoucí znát nejen možnosti, ale také rizika. Rizikem příštích let nebude neinvestovat do energetických úspor. Největším rizikem bude neudělat nic.

Děláme energetiku chytře.

#eneo