Šetření energií se stále vyplatí.

Zelené dotace 2026 nabývají nové podoby a investice do zateplení, fotovoltaiky a tepelných čerpadel jsou stále velmi aktuální téma. České domácnosti zvažují, jak změna dotačních podmínek ovlivní návratnost jejich investic.

Úpravy dotačního programu Nová zelená úsporám ovlivní záměry českých domácností investovat do energeticky úsporných opatření. Jedním z kritérií, která zvažují, je návratnost investice. Propočet investice versus uspořených provozních nákladů je zásadní při plánování rekonstrukce rodinných nebo bytových domů do zateplení, výměny oken, instalace fotovoltaiky a tepelného čerpadla. Bez externí podpory státu je návratnost mnohem delší.

V minulých letech majitelé domů čerpali nejvíce dotací na zateplení rodinných a bytových domů, pořízení fotovoltaické elektrárny a nového zdroje vytápění.

Především u zateplování jde o vyšší částky, které v případě zateplení celé „obálky“ domu, tedy včetně zateplení střechy a výměny oken a vchodových dveří, mohou přesáhnout i dva miliony korun. Vždy záleží na technickém řešení, velikosti domu a použitém materiálu.

Výpočet návratnosti investic

Pokud u modelového staršího domu budeme při investici do zateplení operovat s částkou 800 tisíc korun, vrátí se peníze domácnosti (při nulové dotaci) zhruba za 15 let. „Jde o orientační výpočet pro dům se spotřebou plynu kolem 48 MWh ročně při současných cenách energií. U jiných domů se může návratnost lišit podle zdroje vytápění, technického stavu budovy, rozsahu renovace i budoucího vývoje cen energií,“ popisuje architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů.

Investice do úsporných opatření je cesta, jak snížit výdaje za energie, šetřit peníze a zvýšit také hodnotu nemovitosti. Zateplený dům s instalovanými obnovitelnými zdroji se na trhu lépe a dráže prodává i pronajímá. Dotace v minulých dotačních vlnách tvořila průměrně přibližně 30-40% nákladů na renovaci.

Situace je u každého domu velmi individuální. V případě zateplení je nutné zohlednit, do jakých opatření se investovalo, zda šlo o kompletní nebo jen částečnou rekonstrukci domu a jaký byl výchozí technický stav nemovitosti.

U návratnosti investice do fotovoltaických elektráren je zásadní vycházet z konkrétní spotřeby domácnosti, používaných spotřebičů a velkoodběrů, z ceny elektřiny (která časem poroste) a také o tom, zda je technické řešení včetně akumulace vyrobené elektřiny do baterií. U fotovoltaických elektráren doporučujeme nastavení využívání elektřiny chytrým řízením a maximální využití vyrobené energie v domě. Cena přetoků je buď velmi nízká, nebo může jít i do záporu. Obecně platí, že u běžně navržené domácí FVE se bavíme o návratnosti okolo sedmi let. Fotovoltaika zůstává ekonomicky velmi smysluplnou investicí do soběstačnosti.

Domácnostem by fotovoltaika mohla v ideálním případě zajistit úsporu na účtu za elektřinu vyšší, než by byla splátka úvěru s nulovým úrokem a bez poplatků.

V případě tepelného čerpadla záleží úspory na tom, který zdroj vytápění má nahradit. „V případě přechodu z elektrokotle byla na začátku letošního roku návratnost bez dotace asi čtyři až pět let. V případě plynu osm až deset let. Dotace přitom návratnost v minulosti zkracovala až o polovinu,“ říká Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Na renovaci bytových domů doporučujeme nahlížet komplexně. Zateplení vzhledem k velikosti obálky domu vyjde na několik milionů až desítek milionů korun (dle velikosti plochy), přestože mohou využít úsporu z rozsahu, kdy cena na metr čtvereční klesá.

„Komplexní renovace bytového domu může snížit spotřebu tepla přibližně o 40 až 60 procent, v některých případech i více. U průměrného bytu v panelovém domě může komplexní renovace snížit roční náklady na vytápění řádově o několik tisíc až zhruba deset tisíc korun, podle výchozího stavu domu a ceny tepla,“ popisuje Kubů.

Nová NZÚ počítá s bezúročnými úvěry i pro SVJ a bytová družstva. Nárůst příspěvku do fondu oprav tak v minulosti pokryla dotace, aktuálně to může být úspora formou nulových úroků a poplatků.